Revitalizace brownfieldu na Velkomoravské přilákala pozornost vědců. Lokalita se stane součástí výzkumu.

Již v prvotní etapě demoličních prací bývalých vojenských objektů se projekt výstavby nové městské čtvrti Nová Velkomoravská těší pozornosti okolního světa. A to nejen veřejnosti, ale i vědecké komunity. Ústav geoniky Akademie věd ČR, který se dlouhodobě věnuje problematice brownfieldů na našem území, projevil zájem začlenit probíhající revitalizaci zanedbaného území do svého výzkumného šetření.

„Přeměna každého brownfieldu je svým způsobem unikátní. Z každé úspěšné i neúspěšné revitalizace získáme nějaký střípek poznání. Velmi často se proměny nevyužívaných území odehrají tak rychle, že nestihneme zachytit původní a nenávratně mizející genius loci. Přitom sledovat postupnou proměnu takové lokality je velmi cenné pro poznání faktorů, které ovlivnily a ještě ovlivní úspěšnost jeho přeměny v něco nového a funkčního. A tyto faktory my hledáme a zkoumáme – ony v obecné rovině přispívají k lepšímu poznání problematiky znovuoživení území. Třeba zrovna příběh Nové Velkomoravské bude v řadě ohledů tou správnou inspirací pro další lokality v České republice,“ říká o výzkumu brownfieldů geograf Tomáš Krejčí z AV ČR.

Brownfieldy vznikají z objektů a ploch, které vlivem společenských a ekonomických změn ztratily svůj význam a využití – dominantně se to týká pozůstatků po průmyslové a zemědělské výrobě, ale často jsou zastoupeny také lokality využívané dříve armádou. Příběh našeho areálu na Velkomoravské je ovlivněn právě procesem demilitarizace, která vedla ke zrušení vojenských opravárenských podniků kvůli nadbytečnosti. Od té doby vojenské objekty pustly a chátraly.

Oživování takovýchto území je složitý proces, který vyžaduje vytrvalost a odhodlání. Komplexní revitalizace takto rozsáhlého areálu je v podmínkách i větších měst v ČR (snad s výjimkou Prahy) poměrně vzácná, a možnost zachytit jeho postupnou proměnu také ojedinělá. Z toho důvodu developer přijal nabídku Ústavu geoniky stát se součástí dlouhodobého výzkumného šetření mapující proces rekultivace opuštěného území.

Získané poznatky odborníci následně uplatňují například ve strategických dokumentech různých územních úrovní, které mají za cíl formulovat postupy a doporučení k tomu, jak lépe revitalizovat další opuštěné objekty a areály.

„Skupina Redstone ráda přispěje vědeckému bádání, které povede k tomu, aby byla opuštěná území regenerována a využita k rozvoji a prosperitě měst a obcí. Je nám ctí být součástí výzkumného šetření přední české vědecké instituce,“ říká mluvčí skupiny Redstone Petr Hlávka.